Fascinující lesní mravenci

Autor: Petr Tryščuk <petr(at)v-klub.cz>, Téma: Lesní mravenci, Vydáno dne: 20. 03. 2003

Mravenci jsou fascinující skupinou blanokřídlého hmyzu. V absolutních číslech jsou vůbec nejhojnějším hmyzem na Zemi. U lesních mravenců mohou být počty v kolonii v miliónech, přičemž se v určitém ohledu celá superkolonie chová jako jeden jedinec. Jejich hnízda jsou ohromná, přičemž nadzemní část je mnohem menší, než ta pod povrchem. Některé mravenčí kupy dosahují výšky i dva metry!

Mravenci si také budují vlastní cesty (mravenčí dálnice), čímž vznikají dokonalé komunikace zahloubené do půdního profilu, nezřídka s tunely. Mravenci také dovedou vést své války, zotročovat jiné mravence či plánovaně "vyměnit" starou královnu za mladou. Dokáží si také "ochočit" jiný hmyz (a to nejen známé mšice) a využívat jejich "medoviny". Všechny lovy, války a další jejich činnost mohou ovlivnit vzájemnou komunikací, která je založena na jejich taktilní, kinoptické, akustické a chemické signální soustavě.

Je množství lidí, kteří vůbec netuší jak moc významný je výskyt mravenců pro les. A přitom je jejich úloha velmi podstatná! Dovolím si upozornit na ty nejdůležitější body užitečnosti lesních mravenců:

Lesní mravenci jsou totiž významnou zdravotní policií lesa a to především vůči škůdcům. Ne že by si vybírali jako potravu právě je, ale zvýší-li se zastoupení některého druhu hmyzu v porostu (třeba při přemnožení škůdce), zvýší se i nabídka takové potravy a stoupne i její zastoupení v kořisti mravenců. Podle hojnosti potravy si mravenci také vymezí hranici svého potravního areálu.

Akční rádius dělnic může přesáhnout vzdálenost 100 metrů od hnízda, zpravidla však nepřesahuje hranici 50 metrů, takže efektivní osídlení lesa lesními mravenci by vyžadovalo zhruba dvě až tři hnízda na jeden hektar. Takové osídlení představuje 100 až 150 kilogramů biomasy mravenců. K zajištění potravních požadavků hnízd při této koncentraci musí dělnice získat denně asi 1 kilogram bílkovinné potravy. Vzhledem k tomu, že mravenci plní i jiné funkce a že se na decimování škodlivého hmyzu účastní s jinými predátory a parazity, kladný význam má i každé jednotlivé hnízdo. Odhaduje se, že středně velké hnízdo spotřebuje kolem 8 000 000 jedinců hmyzu za rok. Tyto odhady jsou však značně relativní, neboť nelze spolehlivě zjistit, kolik kořisti zpracují mravenci přímo v terénu a do hnízd dopraví jako tekutou část ve svých žaludcích.

Početná mravenčí společenství tedy mají obrovskou spotřebu potravy a tam kde jich je dostatek může lesní zpráva úplně vynechat používání insekticidů, které nikdy nemohou být a nebudou plně šetrné k naší přírodě. Nejenže mravenci zlikvidují škůdce ekologicky, ale ušetří Lesům ČR peníze za chemické postřiky - což může mít následovně pozitivní vliv i pro Vaše peněženky při nákupu dřeva.

Mravenci nejsou jen dravci, ale také i kořistí - jejich výskyt způsobí například nárust (někdy až trojnásobný) některých datlovitých ptáků (především datla černého a žluny zelené). V tzv. hladových obdobích (dlouhé deště, chladné počasí, chemické zásahy) jsou mravenci často významným zdrojem potravy i pro mnoho druhů pěvců.
5. Další význam lesních mravenců spočívá v "výsadbě" semen celé řady rostlin. Ze semen konzumují pouze jejich olejnaté a cukernaté výběžky, elaiosomy, aniž tím poškozují klíčivost semen. Týká se to převážně rostlinných druhů ve spodním patru smíšeného lesa přičemž bohaté bylinné a křovinné patro v blízkém okolí mravenišť nebývá zpravidla ohroženo listožravými škůdci, což výrazně zlepšuje životní podmínky ptactva i lovné zvěře.

V neposlední řadě jsou mravenci též významným činitelem půdotvorným. Nesčíslná množství mravenců a jejich potomstva, množství zásob i odpadků v hnízdech si vynucují rozsáhlou síť komor a spojovacích chodeb. Tam, kde to půdní profil dovoluje, sahá jejich systém do hloubky často více než jednoho metru.