Jak se lípa stala národním symbolem?

Autor: Petr Tryščuk <petr(at)v-klub.cz>, Téma: Slovanská lípa, Vydáno dne: 03. 04. 2005

Všichni ví, že lípa je český národní symbol, ale již málokdo tuší, jak se jím vlastně stala. Také, pokud se podíváme do literatury, zjistíme o původu lipové symboliky velice málo. Pro sesbírání patřičných informací bylo třeba pátrání takřka detektivního. Protože se i nás se dotýká nedostatek času a peněz,takže případ "Lípa jako národní symbol" je ve svých počátcích a ještě dlouho nebude uzavřen.

Nabízí se tak možnost pro všechny bibliofily a odborníky různých profesí, se zapojit do tohoto pátrání v historii a v zahraničních pramenech. Věřím že rukou společnou dosáhneme kýženého cíle a dopátráme se k až k tomu nejstaršímu původu symboliky lípy. Veškeré informace budou setříděny a uveřejněny po odborném zpracování.
Zatím jsme zjistili:


Pravděpodobný vývoj stromové symboliky ve Slovanských zemích
  1. Protoslovanské kmeny uctívají všechny stromy stejně, ale díky svému významu, ale především mohutnosti a dlouhověkosti se dostávají do popředí právě dub a lípa. Tato úcta bude mít pravděpodobně mnohem starší kořeny, než "jen" od formování Slovanů. Pravděpodobně je vlastní všem indoevropským etnikům.
  2. Symbolem indoevropských národů Germánů a Keltů je dub. Tento mohutný strom se svým tvrdým a trvanlivým dřevemje uctíván jako něco stálého, pevného a spjatého s duchovním významem. Společný celoevropskývýznam a tradice činí z dubu strom číslo 1.
  3. U Slovanů, Baltů (Baltoslovanů), Italiků je to dub i lípa. Dub je přitom skoro vždy definován jako mužský prvek. 
  4. Pakliže by dub nebyl v mytologické výbavě Slovanů od počátku mohli jej přijmout při postupu do Evropy. Což není úplně pravděpodobně, neboť dub a lípa se staly takřka shodné v uctívání pro všechny Slovany  (zatím to ovšem nemáme ověřené u všech Slovanů dnes).
  5. Oba dva symboly jsou svorně uctívány po stovky let a jejich duchovní význam se v důsledku křesťanství potlačuje do úrovně "významné dřeviny". 
  6. Tyto dva stromy jsou tedy až do doby "vzniku" národního obrození považovány za "důležitější", ale následkem germánské rozpínavosti dub získává negativní význam.
  7. Obrozenci svolávají jako protiklad "Frankfurtskému sněmu" Sjezd všeslovanský a proti "germánskému" dubu volí "slovanskou" lípu. Uctívání stromů je v té době již minimální (díky křesťanství) a proto má v nové podobě již jiný rozměr.
  8. Lípa se stává slovanským symbolem až dodnes, kdy je opět "zapomínána" jako důsledek odnárodnění států Evropy.


< center>Jaké známe fakta

Mystika a mytologie

V knize Stromy a jejich léčivá moc se dočteme: "V zemích Čechů, Moravanů a Slezanů býval hezký zvyk, že při svatbě a jiné významné události byla vysazována lípa, pod lípou se konaly vesnické sněmy, kázání." A o kousek dál. "Lípa byla opředena spoustou pověr. Lipové lýko sloužilo ke spoutávání démonů. Figurka z lipového dřeva se nosila pro štěstí. Nošení lipové kůry chránilo před otravou a listy se využívaly při tajných kouzlech k získání nesmrtelnosti. Z lipového dřeva jsou vyřezávány slavné oltáře, neboť toto dřevo se italsky nazývá lignum sanctum, tedy svaté dřevo."