Informační cedule - Kněhyně

Autor: Petr Tryščuk <petr(at)v-klub.cz>, Téma: Tajemné Beskydy, Vydáno dne: 01. 11. 2007

Informační cedule je umístěná v Kněhyňském sedle - na stromě, ve směru, kde kdysi vedla turistická stezka na vrchol Kněhyně.
Tato cedule pojednává především o přírodním bohatství vztahujícím se k hoře Kněhyni, o pověstech a především k pojmenování této hory.

Umístění vývěsky:

 

PŘEPIS CEDULE:

Kněhyně se kupodivu nepyšní tak bohatým ztvárněním ve zdejším folklóru jako okolní kopce (Tanečnice, Radhošt, Čertův Mlýn nebo protilehlý Ondřejník). Je možné, že se nám tyto pověsti pouze nedochovaly nebo se kryjí s jinými. ягоды годжи для похудения
Kněhyně (jako třetí nejvyšší hora v Beskydech) musela svou výškou a odlehlostí provokovat lidskou fantazii podobně jako okolní vrcholy. I zde se konaly slety čarodějnic a pohanské reje.

 

O POJMENOVÁNÍ KNĚHYNĚ

Jedna pověst z Bojkovicka nám dává tušit význam slova "kněhyně": Studánka Ohloběnka, zrcadlící se téměř na temeni Skalky, poutala ve svém prameni zázračnou moc. Ještě za úsvitu našich dějin vládla jí mocná kněhyně Zicha, jíž pro potěchu za měsíčních letních nocí a při šelestu listí korun mohutných dubů prováděly na přilehlém paloučku své tance a reje divé lesní žínky, pak shlížely se v zrcadlící se vodní hladině a ze svých jemných dlaní rozstřikovaly drobounké krůpěje perlící se vody po svých štíhlých tělech, než se za ranních červánků rozplynuly v mlžném oparu...

Jméno "Kněhyně" (míněno sídlo kněžek, pohanských obřadnic, prorokyň apod.) je staroslovanského původu (prapůvodní výraz zní "kuninga") a "nebylo by se zachovalo do dnešní doby, kdyby hned v dobách pohanských nebyli pod Radhoštěm osadníci slovanští", jak napsal Čeněk Kramoliš v roce 1920. Tento název dává tušit velmi starobylý význam hory Kněhyně.

POVĚSTI:

První zmínky o používání beskydských (především radhošťských) jeskyní člověkem, jsou z 15. století. Pověst vypráví, že do jeskyní (propastí) házeli neposlušné či nějak provinilé ženy. Později se přidružily početné pověsti o pokladech pohanů, o ukryté bájné soše Radegasta, o pokladech zbojníků a konečně i popisující výpravy do podzemí při hledání těchto pokladů. Zlatá Radegastova socha má být údajně ukryta v jeskyni "Volařce", kam ji odnesli žreci (což byli pohanští "kněží" ), aby neupadla do rukou křesťanů.
Kněhyňská jeskyně se dostala do pověstí lidí podobně jako ostatní jeskyně. Ale jmenovitě se k ní nevztahuje žádný příběh (ty jsou jen u „navštěvovanějších“ míst jako je Radhošť).
Dá se však spekulovat, že pověsti o pokladech, mohou mít reálný základ. Uschované poklady loupežníků a nebo votivní pohanské dary, vhozené do puklin, by měly cenu v jakékoliv době.

PŘÍRODA:

Bez ohledu na poklady ukryté pod zemí, je největším současným bohatstvím Kněhyně její příroda. Vyskytuje se zde celá řada vzácných živočichů. Pro turisty je jistě atraktivní častější výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx), jehož stopy mohou v zimě pozorovat okolo turistických stezek. A ani medvěd hnědý (Ursus arctos) už zde není tak vzácný jako dříve.
Přírodní památka Kněhyňská jeskyně: jedná se o rozsáhlý vertikální jeskynní systém, který se nachází na jihovýchodním svahu hory, asi 750 m pod vrcholem v nadmořské výšce 1045-1050 m. Je to nejhlubší pseudokrasová propast v ČR (hloubka 57,5 m). Délka chodeb v několika patrech činí 280 m. Jeskynní systém je v tektonické puklině zasahující minimálně 70 m do hloubky masívu. Více se dozvíte na http://nature.hyperlink.cz (foto: vstup do hlavní jeskyně).
Kněhyňská jeskyně je významným zimovištěm netopýrů. Vchod do jeskyně uzavřen mříží pro klid netopýrů (vyrušení při zimování je může zabít) i pro bezpečnost turistů!

HISTORIE:

Partyzánský odboj: Pro svou odlehlost působily během II. světové války v Beskydech mnohé partyzánské skupiny. Na Kněhyni a Magurce operovala 1. partyzánská brigáda Jana Žižky ze SSSR, které velel Jan Ušiak (na fotce). Hora Kněhyně patřila na podzim roku 1944 také do oblasti masivního protipartyzánského zátahu německých okupačních jednotek. Této protipartizánské akce „Tetřev“ se zúčastnilo okolo 15 000 - 20 000 mužů, ale nepřinesla žádný velký výsledek. Většina partyzánů se o zátahu dozvěděla včas a unikla.
Za všechny padlé vzpomeňme Růženu Valentovou z Olomouce (5.1.1909-6.11.1944), učitelku hudby, cvičitelku Sokola a sestru Červeného kříže v Olomouci, která se přidala k partyzánům. Při akci tetřev byla právě na Kněhyni zatčena a následně popravena.

Hranice Moravy a Slezska

Vrchol Kněhyně se kupodivu také na krátký čas stal hraničním kamenem. Stalo se tak v letech 1945 až 1947, kdy bylo změněno územní členění a celý severní Moravský zářez do Slezska (tvořený řekami Odrou a Ostravicí až do svého soutoku v Ostravě) se územně začlenil k Slezskému území.

 

DALŠÍ INFORMACE:

 

 

ламода украина обувь ламода юа